Vyrobeno v Indii, emise napříč Asií: skutečný dodavatelský řetězec iPhonu 18

Podle zpráv se má v Indii montovat větší podíl iPhonů 18. Nabízí se jednoduchý závěr: čím víc se jich v Indii smontuje, tím ekologičtější bude telefon. Jenže v téhle úvaze chybí důležitý krok. I iPhone 18 smontovaný v Indii vzniká díky dodavatelům z různých částí Asie: čip pochází z jedné země, displej a paměť z dalších, snímače fotoaparátů, bateriové články, desky plošných spojů a nerostné suroviny zase z několika dalších.

Štítek se zemí montáže označuje jen poslední továrnu, ne původ celého telefonu. Apple uvedl iPhone 18 Pro a Pro Max v září 2026, pro jednotlivé modely ale nezveřejňuje seznam továren ani dodavatelů. Údaje o dodavatelském řetězci v dalších odstavcích proto vycházejí ze zpráv, nikoli z potvrzených dat. Ukážeme, kde vzniká ekologická stopa iPhonu a proč je taková mapa důležitější než země uvedená na krabičce.

Finální montáž přitahuje nejvíc pozornosti. Je viditelná, je politická a dá se relativně rychle přesunout, proto se přesun do Indie stal samostatným titulkem. Největší část emisí ale vzniká dřív: při výrobě polovodičů, displejů, pamětí, základních desek, integrovaných obvodů, při rafinaci materiálů pro baterie nebo při výrobě krytů.

Analýza životního cyklu Fairphone 6 ukázala, že hlavní deska nese zhruba polovinu dopadu. Největší roli přitom hraje výroba integrovaných obvodů. Jde sice o jiný model telefonu, ale podobné schéma platí i pro iPhony: největší klimatickou stopu nezanechává šroubovák, ale výroba čipu. Apple přesunem montáže do Indie diverzifikuje vývoj i provoz, otázka, zda to skutečně snižuje emise, ale zůstává otevřená. Samotná země montáže na ni odpověď nedá.

Telefon má tři různé „adresy“ a každá odpovídá na jinou otázku. Firemní původ znamená design a vlastnictví duševního vlastnictví, u iPhonu tedy USA. Původ montáže označuje místo finální kompletace: dnes převážně Čínu a Indii, menší část pak další regiony. Uhlíkový původ znamená síť dodavatelů komponent: Tchaj-wan, Jižní Koreu, Japonsko, pevninskou Čínu a regionální centra balení a testování napříč jihovýchodní Asií.

Dodavatelský řetězec iPhonu tvoří zhruba 2 700 dílů od 187 dodavatelů ve 28 zemích podle oficiálních zdrojů Applu. Tento počet ukazuje šíři sítě, ne skutečný podíl výroby. Malá testovací laboratoř i obří továrna jsou v seznamu započítány stejně. Štítek země původu tedy říká jen to, kde se telefon sestavil, uhlíkový původ ale neodhalí.

Původ součástek iPhonu 18 nás zavede do různých koutů Asie. Čip A20 Pro, u něhož Apple potvrdil 2nm výrobní proces, ukazuje na Tchaj-wan. Právě tam stojí špičkové továrny schopné tuto technologii zvládnout. Vlastní modem Applu C2 nahrazuje modemy Qualcommu z dřívějších modelů. I ten se ovšem musí vyrobit v továrně – a závodů s potřebnou přesností je na světě jen několik. OLED displej a paměť podle dostupných zpráv pocházejí z Jižní Koreje, kde Samsung a SK hynix zajišťují značnou část světové výroby pokročilých displejů a pamětí.

Snímače fotoaparátů ukazují na japonský průmysl specializovaný na polovodiče a optiku. Bateriové články a desky plošných spojů zase na hustou síť výrobců baterií a elektroniky v pevninské Číně. Centra pro balení a testování najdeme v Malajsii, Singapuru, na Filipínách a v Thajsku. Nejde o údaje zveřejněné přímo k iPhonu 18. Je to obecný obraz dodavatelského řetězce posledních generací iPhonu a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by iPhone 18 byl výjimkou.

Rozšíření montáže do Indie rozkládá riziko mezi více zemí. Zato čip A20 v 2nm technologii znamená opačný pohyb: extrémní závislost na několika málo továrnách, které tuto úroveň zvládnou, a těch je na světě momentálně jen pár. Jinými slovy: některé fáze výrobu diverzifikují, jiné naopak riziko soustřeďují.

TSMC, nejvýznamnější výrobce čipů pro Apple, udává pro svůj proces N2 až o 15 % vyšší rychlost nebo 30 % nižší spotřebu energie, nikdy ale obojí najednou, a neplatí to automaticky pro celý telefon. Čip tak zároveň znamená reálný přínos v účinnosti pro uživatele, přístup Applu k exkluzivní výrobní kapacitě, ale také kritickou závislost na několika továrnách, i když se finální montáž rozprostírá do více zemí. Přidání dalších zemí montáže tedy neznamená, že je klíčová fáze výroby odolnější.

Samsung vlastní více výrobních řetězců než Apple nebo Google: polovodiče, paměti, displeje i finální zařízení. Má tak větší kontrolu, například vestavěný Privacy Display v Galaxy S26 Ultra by jinak nenabídl, ale jeho emisní i energetická bilance je v oficiálních číslech mnohem viditelnější. Jeho divize polovodičů jen v roce 2025 ohlásila asi 13,8 milionu tun CO2 ekvivalentu ve Scope 1 a 2, a to včetně plynů s vysokým globálním oteplovacím potenciálem (NF3, PFCs, SF6).

Apple a Google většinu výroby zadávají externě. Srovnatelné procesy tak obvykle najdete ve Scope 3, tedy v účetním souhrnu nepřímých emisí napříč dodavatelským řetězcem, ne v přímém provozu firmy. Apple uvádí pro rok 2025 asi 15,3 milionu tun CO2 ekv. napříč výrobou, dopravou a používáním výrobků dohromady. Google zhruba 18,85 milionu tun, přičemž drtivou většinu tvoří datová centra a serverová infrastruktura, nikoli smartphony Pixel.

Xiaomi zveřejňuje jen 0,333 milionu tun přímých emisí (2025), což je ve srovnání se zbytkem jen částečný obrázek. Automatizované továrny přinášejí vedlejší otázku: vyšší efektivita a přesnost nemusí znamenat čistší elektřinu. Xiaomi zatím nepublikuje uhlíkovou stopu ke konkrétním modelům, která by to jednoznačně potvrdila nebo vyvrátila.

Tato čísla nijak nerangjí jednotlivé telefony. Samsungovy integrované závody mohou působit „špinavěji“ jen kvůli vyšší transparentnosti. Outsourcing u Applu a Googlu naopak některé emise skryje. Z účetního rozložení emisí proto nepoznáte, který konkrétní telefon má menší klimatickou stopu.

Větší podíl montáže v Indii nebo ve Vietnamu okamžitě přináší hmatatelné výhody: lepší přístup na trh, nižší závislost na jednom státu, větší geopolitickou flexibilitu a blízkost nejrychleji rostoucích trhů s telefony. Podle Counterpoint může Indie pokrýt v roce 2026 až 26 % všech dodávek iPhonů, zatímco v roce 2022 to bylo kolem 6 %, jde však o odhad, nikoli pevně potvrzený trend.

Co ale zatím chybí? Místní výroba pokročilých čipů, displejů či pamětí a vlastní zpracování surovin pro baterie. Dokud tyto fáze zůstávají jinde, změní změna místa montáže telefon méně, než se může zdát. Indie a Vietnam mohou časem přitáhnout i komponentové dodavatele, jak se to u montážních center občas stává, zatím se to ale neděje a nelze s tím jen tak počítat.

Když se v otázce původu vrátíte až na úplný začátek, nejde už o státy s továrnami, ale o země s doly. Podle odhadů americké geologické služby v roce 2025 bylo například 70 % kobaltu vytěženo v Demokratické republice Kongo, dvě třetiny světového niklu v Indonésii a lithium bylo soustředěno v Austrálii, Číně a Chile. Čína podle Mezinárodní energetické agentury těžila asi 69 % vzácných zemin a rafinovala přes 90 % grafitu, galia a materiálů pro magnety.

Ani jedna z těchto statistik neříká, odkud přesně pocházejí minerály ve vašem iPhonu. Ukazují ale něco jednoduššího, a hůř změnitelného: změna místa, kde se telefon šroubuje dohromady, nemění místo, kde probíhá těžba. Řetězec vede od dolu přes rafinerii a výrobu materiálu až k baterii, komponentě, podsestavě, montáži a teprve potom k regálu v obchodě. Samotná montáž je až na samém konci.

Apple v roce 2025 uvedl, že jeho dodavatelé mají přes 20 gigawattů kapacity v obnovitelných zdrojích a společně vyrobili přes 38 milionů megawatthodin čisté energie. To zní přesvědčivě, dokud se nepodíváte na složení: asi 55 % tvoří certifikáty o původu elektřiny, 39 % dlouhodobé smlouvy na odběr zelené energie a jen 2 % přímá výroba v továrně.

Tyto tři kategorie ale nejsou rovnocenné. Pokud jde o reálný dopad na elektřinu továrny, na prvním místě stojí skutečná výroba na místě, pak nové investice do kapacity, dlouhodobé smlouvy, potom geograficky i časově přesně odpovídající certifikáty a nakonec volnější certifikáty bez pevné návaznosti. Certifikáty nejsou podvod, jen nejsou tak silným důkazem změny jako solární panely na střeše. Podobný mix uvádí Samsung pro své závody ve Vietnamu, Číně, Indii, Turecku a Egyptě.

Apple uvádí, že přeprava po moři produkuje nejméně o 95 % méně emisí než letecká doprava, přičemž kombinované trasy, moře a vzduch, přinášejí další snížení emisí ve srovnání s pouhým letem. Nové balení údajně umožňuje naložit víc jednotek na jednu paletu, tedy více mobilů do jednoho auta či kontejneru. Oba kroky jsou skutečné, měřitelné posuny v efektivitě.

Celková čísla Applu za přepravu produktů ale v roce 2025 stejně vzrostla: z přibližně 1,95 na 2,37 milionu tun CO2 ekvivalentu, což je asi o 22 % víc, i přes lepší balení. Menší krabička nevyváží větší objem startovních dodávek, pokud se stále velká část převáží letadlem. Konkrétní údaje pro iPhone 18 zatím nejsou venku. Budoucí čísla proto srovnávejte spíš s tímto vzorem než jen s prezentovaným „lepším balením“.

Potvrdil už Apple iPhone 18? Částečně. iPhone 18 Pro a Pro Max se začaly prodávat 18. září 2026; základní iPhone 18 se podle dosavadních zpráv očekává na jaře 2027. Apple nezveřejňuje údaje o dodavatelském řetězci pro jednotlivé modely, proto všechna čísla o dodavatelském řetězci v tomto článku berte jako neoficiální údaje ze zpráv.

Znamená montáž iPhonu 18 v Indii ekologičtější telefon? Sama o sobě ne. Montáž je jen jednou z mnoha fází; nejvyšší emise vznikají už dříve, při výrobě čipu, displeje a baterie v jiných zemích.

Kdo má nejudržitelnější dodavatelský řetězec: Apple, Samsung, Google, nebo Xiaomi? Jen z celkových emisí nelze sestavit spolehlivý žebříček. Vertikální integrace mění, kde se emise z výroby objeví ve výkazech firmy, ne to, zda vůbec vznikají.

Má tvrzení Applu o výrobě poháněné obnovitelnými zdroji reálný základ? Kapacita obnovitelných zdrojů je skutečná a Apple ji zveřejnil: u jeho dodavatelů v roce 2025 přesáhla 20 gigawattů. Ve způsobech zajištění obnovitelné elektřiny však zhruba 55 % připadalo na certifikáty a jen 2 % na výrobu přímo v továrnách. To dává menší jistotu než vlastní solární panely továrny.

Kolik CO₂ se ušetří koupí repasovaného telefonu? Francouzská agentura ADEME odhaduje, že pokud telefon dostane dlouhý druhý život, za každý rok používání se oproti koupi nového ušetří zhruba 24,6 kg ekvivalentu CO₂ a 76,9 kg surovin, které se nemusí vytěžit.

Co by prokázalo, že je iPhone 18 ekologičtější než iPhone 17? Ověřený údaj o dopadu konkrétního modelu za celý životní cyklus, nižší než u iPhonu 17 se stejnou kapacitou úložiště a změřený stejnou metodikou. Vyšší podíl recyklovaných materiálů ani nová země montáže samy o sobě důkazem nejsou.